Ročník IÚterý 17. listopadu 2026 · večerní vydáníCena: zdarma

Večerka.

Večerník s nejmenší redakcí. Vychází, když se jí chce.

život

Péče, kterou nikdo nevidí

Upravené nehty, čisté povlečení, krém na noc. Nejlepší věci, které pro sebe dělám, nemají publikum. A já jim ho nechci dát.

15. listopadu 2026 · 3 min čtení

Je neděle večer a já mám čerstvě umyté vlasy. Nikam nejdu. Nikdo je neuvidí, nikdo nepochválí, a pokud zítra ráno nebude foukat, nikdo si jich nevšimne ani zítra. Přesto mám pocit, jako bych si udělala malou radost, kterou mi nikdo nemůže vzít, protože o ní nikdo neví.

Takových věcí je v mém týdnu víc, než bych přiznala nahlas. Nalakované nehty, i když mám týden u počítače. Krém na ruce, který voní trochu jako dětství. Povlečení vyprané tak, že ještě první noc šustí. Ponožky, které k sobě patří. Nic z toho se nevejde do příběhu na Instagramu, protože to není příběh. Je to prostě péče. Malé soukromé spojenectví mezi mnou a mnou.

Zní to samozřejmě, ale nejsem si jistá, jestli to samozřejmé je. Péče o sebe se totiž za posledních pár let naučila mluvit jazykem výkonu. Má rutiny, kroky, produkty, výsledky a hlavně fotky. Ranní rutina o dvanácti krocích. Večerní rutina, která stojí víc než můj měsíční účet za internet. Tělo jako projekt s termínem, kterému každý týden přidáme nový úkol: zpevnit, vyhladit, zhubnout, rozjasnit, zpomalit stárnutí, ideálně všechno najednou a do léta.

Péče, která potřebuje publikum, se nenápadně mění v práci. A práce, která se dělá pro cizí oči, nikdy není hotová.

Nechci tím říct, že je špatné fotit si nehty nebo sdílet oblíbený krém. Ráda se dívám, z čeho mají jiné ženy radost, a sama občas něco ukážu. Vadí mi jen ten tichý posun, kdy se z „udělám si něco hezkého“ stane „měla bych na sobě pracovat“. První věta je dárek. Druhá je pracovní smlouva, kterou jsem nikdy nepodepsala a stejně ji každý den plním.

Moje tělo není projekt. Je to místo, kde bydlím. Někdy v něm uklízím, někdy ho zdobím, někdy ho jen nechám odpočívat na gauči s mandarinkou. Nemusím z něj každý týden dělat lepší verzi. Stačí, když se v něm dobře žije. Investice do sebe. Prostě krém.

Všimla jsem si, že nejvíc mě uklidňují právě ty úkony, které nemají žádný měřitelný výsledek. Když si večer namažu nohy, nikdo nezjistí, že jsem to udělala, a nikdo neocení, že jsem to dělala pravidelně. Žádná aplikace mi za to nedá odznak. A možná právě proto to funguje. Je to jedna z mála chvil dne, kdy nejsem pro nikoho, ani pro budoucí verzi sebe, která má být hubenější, produktivnější a lépe hydratovaná. Jsem jen pro sebe, teď a tady, s krémem, který voní po mandlích.

Moje máma tomu nikdy neříkala péče o sebe. Ve vietnamských rodinách, které znám, se o sobě moc nemluví. Ale pamatuju si, jak si večer, když už všichni spali, sedla s malou lahvičkou oleje a pomalu si mazala ruce. Bez spěchu, bez komentáře, bez jediného svědka kromě mě, která jsem měla dávno spát. Tehdy jsem to brala jako zvyk. Dneska si myslím, že to byla jedna z mála chvil, kdy patřila jen sama sobě.

Nejvíc o člověku neprozradí to, co dělá pro ostatní, ale to, co dělá pro sebe, když se nikdo nedívá.

Je v tom i kus vzdoru, i když tichého. Svět kolem nás je postavený tak, aby z každé radosti udělal obsah a z každého obsahu příjem. Když si koupím nový parfém a nikomu o něm neřeknu, systém o mě přijde. Nezíská recenzi, sdílení ani doporučení. Získám ho jen já. A to je možná nejradikálnější způsob, jak si něco užít: nechat si to.

Neříkám, že teď přestanu cokoliv ukazovat. Jen jsem si začala všímat rozdílu mezi tím, co dělám pro sebe, a tím, co dělám, aby to bylo vidět. Ten rozdíl se pozná docela snadno. Stačí se zeptat, jestli bych to udělala, i kdyby to nikdy nikdo nezjistil. Pokud ano, je to péče. Pokud ne, je to výkon. Obojí je v pořádku, jen je dobré vědět, co z toho právě dělám.

Tenhle text ostatně taky nikdo nemusí číst. Večerka vychází, když se jí chce, a dneska se jí chtělo napsat právě tohle. A teď půjdu, protože mám na nočním stolku krém, čisté povlečení čeká a vlasy už skoro uschly.

Nikdo je neuvidí. A je to tak správně.

Dopisy čtenářů

Komentáře jsou odpovědi pod příspěvkem na Bluesky · ♡ 6.

dandal8805.bsky.social @dandal8805.bsky.social · 15. listopadu 2026 · ♡ 1

Zdravím. Poklona před opravdu trefnými komenty života, chybí mi takoví lidé okolo a moc!

Odpovědět na Bluesky

← zpátky na titulku

Tiráž

Redakce

Šéfredaktorka, fotografka, korektorka: Thao Linh Nguyen

Vychází: nepravidelně, vždy večer

Pošta: vecerka@phosh.uk

Výroba

Sazba: JavaScript a Markdown, na Linuxu

Tisk: otevřený web a AT Protocol. Každý text je zároveň záznamem Standard.site, čtečky ho najdou i bez téhle stránky.

Odběr: RSS · AT-URI

© 2026 Večerka · vecerka.phosh.uk · uděláno s ♥ a vývarem